Názvy pečiva bývají často matoucí, ne totiž každé tmavší pečivo je celozrnné. Je běžnou praxí, že pečivo tmavé barvy bývá upečeno z bílé mouky a je jen obarveno karamelem nebo praženým žitem či ječmenem. Takové však nesmí být pojmenováno jako celozrnné. Bohužel běžný spotřebitel často dá na první dojem a už moc neřeší, jak se pečivo jmenuje. Proto se také někteří obchodníci a výrobci snaží maskovat kvalitu pečiva podobným názvem vícezrnné, ale ani toto označení pro pečivo není zárukou 100% kvality a může na rozdíl od celozrnného obsahovat až 95 % bílé mouky. Jistě se ptáte, proč tyto hrátky s názvy, ale jde zde hlavně a především o peníze. Nejen, že bílá mouka neobsahuje zdraví prospěšné látky jako celozrnná, ale je také výrazně levnější. Pokud se tedy pečivo jmenuje celozrnné, mělo by obsahovat nejméně 80 % celozrnné mouky. Jestli tedy zákazník hledá opravdu celozrnné pečivo, musí se přesvědčit, že obsahuje především celozrnnou mouku.
Ne jinak je tomu i v případě žitného chleba. Pokud má v názvu žitný – pak obsahuje 90 % žita, když se jmenuje žitno-pšeničný – obsahuje 50 % žita, ale pšenično-žitný už může obsahovat žita jen 10 %.
V našem obchodě lze zakoupit v biokvalitě chléb žitný z biopekárny Michaely Holaňové z Prahy, dále slané i sladké celozrnné pečivo včetně kváskového z pekárny Víta a Zity Prchalových z Jihlavy a chléb a pečivo paní Stanislavy Elšíkové z Vizovic.
